26.02.2019
Mezi nejraněji aktivní ptáky jsou začátkem každého roku kromě šplhavců i sovy. Těch se na našem území vyskytuje až 12 druhů, některé jsou početnější (puštík obecný, výr velký, kalous ušatý aj.) a některé naopak velmi vzácné (sovice krahujová, sovice sněžná, výreček malý). Únorové lesy a parky tak začínají pomalu ožívat pod tíhou sovích námluv.
Puštík obecný
Jedná se o naší nejběžnější a nejrozšířenější sovu, kdy se jeho populace odhaduje na 6 000 - 9 000 jedinců. Obývá zpravidla listnaté a smíšené lesy, nevyhýbá se však ani parkům či zahradám. Jako téměř všechny sovy je nejaktivnější v noci, kdy loví lesní hlodavce, ptáky a občasně i hmyz a ryby. Námluvy probíhají v půlce února, kdy se z obývaných lokalit ozývá hlasité houkání (např. húú hu huhuhuhúú). Jejich hlasové projevy však mohou být variabilní, samice pak mohou vydávat i pronikavé "kivik".
Výr velký
Naše největší sova, jejichž populace se odhaduje kolem 1 000 párů. Obývá lesy a parky s vhodnými místy ke hnízdění, dále skály, skalní římsy, zříceniny apod. Svá hnízda staví i na zemi. Tok probíhá od ledna do února, zpravidla však pouze 2-3 týdny. Samec se ozývá výrazným "hú hú", čímž si označuje teritorium, občas k němu přidá i jiné zvuky, jakýsi řehot. Samice se ozývá v době toku podobně, jen trochu hlouběji a tišeji.
Kalous ušatý
Další z našich nejhojnějších sov. Pro člověka je to v zimě "nejspolečenštější" sova, protože s oblibou odpočívá v blízkosti lidských sídel a to i ve větších skupinkách. Přes den se pak většinou zdržuje v lesích s nízkou vegetací a otevřenou krajinou. Samci mohou hledat vhodná prostředí k hnízdění už na začátku zimy, tedy v listopadu, námluvy pak mohou probíhat již v lednu. Hnízdí zpravidla jen jednou, za vhodných podmínek i dvakrát, od března do června. Páry bývají většinou monogamní. Svá hnízda staví jen velmi vzácně, spíše využívají stará od krkavcovitých (straky, vrány apod.).
Kulíšek nejmenší
Kulíšek je naše nejmenší sova. Jeho populace se v Česku odhaduje pouze na zhruba 1 500 párů. Obývá lesy ve vyšších polohách (400 - 1 200 m.n.m.). Loví za soumraku, ale lze ho spatřit i během dne. Mezi jeho kořist patří drobní hlodavci a ptáci, kdy si troufne i na kořist větší než je on sám. Na rozdíl od ostatních sov je jeho hlas poměrně vysoký. Většinou se ozývá opakujícím pískáním s použitím trylku.
Mezi další sovy, které je možné u nás vidět či slyšet, je např. sýc rousný, který obývá spíše staré jehličnaté lesy ve vyšších polohách. Hlasem se podobá dudkovi chocholatému - "pupupupupu". Dnes již velmi silně ohroženou sovou je u nás sýček obecný. Dříve jedna z nejrozšířenějších sov u nás díky intenzivnímu zemědělství čelí kritickému počtu. Obývá území s otevřenou krajinou, nejčastěji pole a louky. Nejčastěji se ozývá výrazným "uhuí" či "kliuú". Samec se pak v době toku ozývá silným "guuk" nebo varovné "kju". Hnízdí pak od dubna do července. Další sovou s podobným osudem jako sýček, je sova pálená. Náš jediný zástupce čeledi sovovitých. Ve světě platí za jednu z nejhojnějších sov, u nás se však populace odhaduje na pouhých 130 - 500 párů, což je oproti 80. let 20. století o téměř 50% méně. Tok začíná již v únoru či březnu, záleží na klimatických podmínkách. Ozývá se drsným a nezaměnitelným "křikem". Obě pohlaví se pak mohou vzácněji prezentovat i táhlým vrnivým zvukem, připomínající hlas lelka lesního. Na nšem území v těchto dnech můžete zahlédnout i kalouse pustovku. Ten na našem území buď zimuje, nebo protahuje, hnízdí však velmi ojediněle. Vidět ho můžete především na polích a v otevřené krajině a to i za dne. Živí se zde hlodavci, ale také drobnými ptáky.
Úvodní foto Jaroslav Vaněk