10.12.2015
Sice téměř s tříměsíčním zpožděním ale přece. V druhé části září jsem spolu s Jardou Vaňkem vyrazil na naše druhé společné pozorování. Tentokrát jsme navštívili lokalitu, jenž je ve Východních čechách asi nejobsáhlejší. Není tím nic jiného než VN Rozkoš. Pro mě trochu neznámá, pro Jardu se však jedná o srdeční záležitost. Scházíme se v 7:30 v Šeřeči na parkovišti a naše kroky míří k děličce. Vody na Rozkoši je po čertu málo a tak si slibujeme velký výskyt bahenních ptáků a především možnost projít mělkou vodou na jeden z vytvořených ostrůvků. Podél břehů se nachází desítky rybářů, kteří mě lehce znepokojují, ale z úst Jardy vychází věta: "To je normální".
Ještě ale než vůbec dojdeme k vodě nás vítají tradiční zpěváci našich obloh. Mimo sýkorek a kosů na nás štěbetají např. stehlíci. Když přicházíme k vodě, hned z dálky jsou vidět desítky hlav volavek bílých a popelavých. Vyskytují se zde početná hejna kachen divokých a lysek, mezi nimiž se sem tam objeví i nějaká čírka obecná. Pro mě se jako prvním zajímavým druhem stává pisík obecný, jenž "pípá" svým typickým hlasem. Pisíka jsem předtím viděl pouze jednou, proto tedy neskrývám nadšení. Přicházíme k poloostrůvku, kde z dálky již po několikáte bloudíme očima přes Jardův statický dalekohled. K vidění je několik labutí velkých, racků chechtavých a bělohlavých/středomořských. Všude kolem nás poskakují konipasi bílý. Cestou zpátky k "pevnině" vidíme ještě lovící párek orlovců říčních a ptačí drahokam - ledňáček říční. Procházíme kolem břehů za zády rybářů a míříme k menší zátoce. Tam spatříme další zajímavý druh. Hejno čítající asi 40 jespáků obecných. Dostávám vzdělávací přednášku a nemohu se nabažit. Vracíme se zpátky k autům a popojíždíme o kus dál do většího klidu. Z menšího lesíka vcházíme k východní straně nádrže, kde krajina připomíná krásnou divočinu. Na malém potůčku kolem nějž se rozhléhaly mokřady vidíme vodouše bahenního a vodouše kropenatého. Všude kolem létají konipasi horští a čížci lesní. Pokračujeme dál k vodě, kde nám mezitím nad hlavou porzpěvuje skřivan polní. Díky nízké hladině máme možnost zajít až téměř do středu Rozkoše po víceméně suché zemině. Začíná "hon" na bahňáky. Můj sen vidět kamenáčka pestrého se záhy splňuje. Díky stativáku vidíme dva kousky v plné kráse. Chvíli je pozorujeme a přitom narážíme na další krasavce jako např. - jespák rezavý, kulík bledý či kulík písečný. Všímáme si také hejna čejek chocholatých, jejichž počet jsme odhadli na cca 150 ks. Vyvrcholení nás ale čeká až v nejbližších vteřinách. To se totiž na obloze objevuje rybák dlouhoocasý. Tento vzácný druh se na našem území objevuje jen párkrát do roka. Jarda je nadšením bez sebe a snaží se ho zdokumentovat. Já se mezitiím zase snažím ho stativákem neztratit z dohledu. To se nám daří asi 15 minut, pak se ztrácí kdesi v hejně rybáků černých a racků.
Plni krásných dojmů ještě zamíříme ještě k malému rybníčku Řemínek, kde sbírám další nové druhy. Vedle známého motáka pochopa, ale poprvé vidím bekasinu otavní (5 ks), strnada rákosního a slyším chřástala vodního. Na závěr naší expedice ještě chvíli pozorujeme lejska šedého a mířime na druhý břeh k hrázi. Tam ještě spatříme potápky malé a potápky roháče. Jarda má však ještě další úlovek. Je jím jeho kamarád a další nadšený birdwatcher, který šel ten den v našich stopách. Po krátkém telefonickém spojení s ním se i my loučíme a kdažý plný krásných dojmů odjíždíme do svých brlohů :)