Americký turista přistál u Ostravy

Americký turista přistál u Ostravy

13.11.2020

Další ornitologická senzace! Před týdnem, ve čtvrtek 5.11., přicestoval na Novojičínsko pozoruhodný host. Až z dalekého amerického kontinentu se k nám zatoulal vcelku nenápadný bahňák, vodouš žlutonohý. O jak raritní pozorování se jedná svědčí fakt, že je to první potvrzený výskyt tohoto druhu u nás. Do historie se tak zapíše nejen on, ale i jeho objevitelé - skupinka 7 pozorovatelů v čele s Michalem Šindelem či Tomášem Grimem, kteří ptáka vypátrali mezi čejkama na vypuštěném rybníku Prosňák (okr. Nový Jičín). Vodouš žl. do Evropy zalétá každoročně na britské ostrovy, jedná se však spíše o ojedinělé případy. Dle dostupných informací cca 5-10 výskytů za rok. Ve špatných světelných podmínkách však může být zaměněn s vodoušem rudonohým či bahenním. Zkušené ornitologické oko se však, troufám si tvrdit, v determinaci nesplete.

 

Tento nález nás Východočechy chladnými nenechal. V úterý 10.11. se ve složení Michal Podhrázský, Jarda Vaněk a já vydáváme na 250 km dlouhou pouť, abychom si všichni tři zapsali nový lifer (Jarda jen pro ČR, má je z Kuby). Odjezd z Vlčkovic je stanoven na 6:00. K mému překvapení je tam Michal dokonce o pár minut dříve, dochvilný Jarda přijíždí na vteřiny přesně. Tankujeme, kupujeme dálničku a valíme směr Ostrava . Na místo dorážíme kolem 10. hodiny. Inverzní počasí nám po celou dobu cesty dopřává nežádoucí mlhu, která by se dala místy opravdu krájet. U rybníků to ale s mlhou nakonec není tak špatné a viditelnost je až na několik stovek metrů. Ideální světelnost však není, dnes to na fotku do časopisu nebude! Míříme k Prosňáku a už z dálky vidíme poletovat čejky, což je dobré znamení. Vodouš se prý ještě s jedním jespákem bojovným pohyboval právě u nich. Dorážíme k břehu rybníka a tasíme stativáky (teda já ne). Netrvá to dlouho a máme ho! Vodouš se pohybuje u jedné z mála louží vypuštěného rybníka a hoduje na darech Země. Sem tam kolem něj prolétnou čejky nebo racci chechtaví, kterých je tu pár stovek od obou. Snažíme se s Jardou pořídit fotky, ale je to docela daleko a jak už jsem zmínil, počasí nám to také nijak neusnadňuje. Všímáme si ještě 7 jespáků obecných a pak se přesouváme sice dál, ale za to blíž :) Jdeme až skoro na konec jiho-západního břehu rybníka, kde jsou bahňáci lépe vidět. Fotky jsou stále neodpovídající a tak to raději vzdávám, vychutnávám si ho aspoň v optice stativáku. Kdyby svítilo Slunce, determinace by byla jendoduchá. V tomhle šeru jsme se ale všichni shodli, že kdybychom nevěděli, že tady je, tak ho určíme jen horko těžko. Pomalu se asi po hodině pozorování vracíme zpět k autu a jedeme na rybník Bezruč, kde si s Michalem připíšeme další lifer!

 

Bezruč je prakticky hned vedle, patří do soustavy několika zdejších rybníků. Tam už u břehu číhají další birdeři. Prohodíme pár slov a pomyslně střídáme stráže. Chlapi jedou právě na žlutonoha, my tu hledáme břehouše rudého. Žádná nervy drásající fuška to ale nebyla, hejnko podezřelých ptáků jsme viděli už vlastně z auta. Skoro uprostřed rybníka se totiž "páslo" 13 kolih velkých a s nimi právě břehouš. S Michalem si již dnes podruhé potřásáme rukou a gratulujeme, Jarda jen lehce odfukuje a myslí si něco o plebsu :)). Jelikož to dnes jde jako po másle a máme ještě dost času, rozhodneme se navštívit cestou zpět rybníky v Tovačově.

 

Po cestě nás však ještě Michal naláká na možnost spatřit orla skalního. Ten byl v posledních dnech vícekrát viděn v okolí Lipníku nad Bečvou, jen nedaleko sjezdu z dálnice. Za jízdy brousíme zrakem po polích, ale po pár ujetých kilometrech to vzdáváme. Přes všudypřítomnou mlhu není vidět prakticky nikam. A tak jedeme na Tovačov, kde mě láká vidina třetího dnešního liferu - racka tříprstého. V Tovačově strávíme asi 2 hodinky. Sčítáme mraky volavek (200 popelavých a 150 bílých), ledňáčků, morčáků velkých atd. Poctivý Michal sčítá i každou březňačku. Mezi asi tisícihlavou směsicí racků (chechtaví, bělohlaví) hledáme i onoho tříprsťáka. Toho nakonec za celou dobu nedáme. Přesto si ještě jeden z nás připíše další lifer. Dnešní hattrick završí Michal, když si sám najde racka velkého v hejnu velkých racků. Teď si něco o plebsu zase myslím já :)) Pořizujeme fotky, opět ale jen v kvalitě pointilismu. Tímto krásným pozorováním zakonjčume dnešní výpravu twitcherů od Rozkoše a vyrážíme zpět do Podkrkonoší. Tak zas někdy naviděnou..

 

Vysvětlivky: lifer - první pozorování v životě, plebs - chudina, prostý lid

 

Úvodní foto Jaroslav Vaněk