21.12.2015
Rok 2015 byl pro mou birdwatcherskou kariéru zcela nepochybně průlomovým. Nejen že jsem se stal členem ČSO a VČPČSO, ale především jsem zaznamenal dosud největší počet ptačích druhů v jednom roce, z nichž několik desítek byly pro mne zcela úplně nové.
Svou první vycházku jsem absolvoval v druhé polovině března. Zavítal jsem na svou domovskou lokalitu. Rybníky Ježkův a Stachův je mou nejnavštěvovanější lokalitou již od začátku. A hned na úvod jsem tu zaznamenal méně obvyklý jev. A to 4 kusy husic nilských. To pro mě znamenalo jediné - letošní rok bude něčím výjimečný. Díky mé práci, kdy jsem byl převelen na pobočku do Nového Města nad Metují, jsem měl šanci zavítat také vícekrát na vodní nádrž Rozkoš, která je právoplatným rájem několika desítek druhů mezi něž patří i rarity. O tom jsem se mohl přesvědčit hned na začátku, kdy jsem dostal echo o výskytu labutě zpěvné. Jednoho dne za nepříznivého počasí se mi podařilo ji spatřit a zdokumentovat. Mimo to jsem zde také mohl spatřit pro mne vzácné druhy jako hohol severní, potáplice malá nebo kulík zlatý.
Na svá místa v okolí Kuksu jsem chodil i nadále a zaznamenával druhy jako na běžícím pásu. Velkou zkušenost jsem ale získal především díky mému kolegovi Jardovi Vaňkovi, který v ptačím světě působí už řadu let. A právě díky němu jsem mohl na Rýcholce zpozorovat druhy, které mi dosud unikaly. Ať už se jednalo o zástupce z říše pěvců, tak i mnohé jiné. Kdykoli když tu jdu pozorovat, spatřím sotva kolem 10-15 druhů a to pouze ty, které vidím. Jenže s Jardou stačí jen slyšet. To že je důležité znát hlasy ptáků jsem se letos přesvědčil jako nikdy předtím. Jedna vycházka a hned napočítám možná dvacet nových druhů. Ať už se jedná o zástupce rákosníků - zpěvný, proužkovaný, obecný nebo třeba skřivan polní, strnad rákosní apod. Největším překvapením je však pro mne strakapoud malý přilákaný na nahrávku hlasu z mobilu, tak i mnou první zaznamenaný výskyt volavky bílé na rybnících. Více zde.
Druhým naším společným výletem se stává výprava na Rozkoš. I zde nabírám další nové zkušenosti a zapisuji další desítky nových druhů, především bahňáků. Za pomoci Jardova stativáku narážíme na skvosty jako kamenáček pestrý, jespák rezavý, vodouš bahenní, rybák dlouhoocasý apod. Více zde.
Výpravy ale do "dalekých" končin podnikám i sám. Navštěvuji rybníky a lokace, které nemám přímo za barákem a kochám se zdejší faunou. Nejsou to takové dálky, ale jsou to místa, kde jsem třeba ještě nebyl. Zpravidla tyto lokality navštěvuji po cestě domů z práce. Je to třeby Tuří ryb. na Náchodsku nebo rybníky Broumar a Závěšťák v rychnovském okrese.
Za celý rok poctivě přidávám všechna pozorování do databéze v Avifu. Pokud statistiky nelžou, mám letos na svém kontě celkem 105 druhů. V nich je však započítán i jeden "netopýr". Suma sumárum se jedná o 104 ptačích druhů, což je pro mě ještě donedávna těžko uvěřitelné číslo. Lví podíl na tom má však právě Jarda, kterému patří mé velké Díky! Do roku 2016 bych však toto číslo chtěl atakovat nebo snad dokonce i překonat.
Jediné co mohu považovat za neúspěch, je rok 2015 jako rok dudka chocholatého, kterého jsem si zvolil na začátku roku. Dal jsem si za cíl ho spatřit. To se mi ale bohužel nepovedlo a tak na něj budu muset čekat i nadále. Snad se to podaří alespoň v roce 2016. A tím mi vznikají už dva resty neboť na nadcházející rok jsem si samozřejmě zvolil nový druh. Pro rok 2016 jsem vyhlásil jako ptáka roku datla černého, který mi prostě tak trochu stále uniká.
Rok 2015 byl tedy pro mě zlomový a chci na něj navázat snad ještě úspěšnějším rokem 2016. Snad se mi to splní.