Den dravců a.. orel mořský!

Den dravců a.. orel mořský!

16.09.2015

Středeční volné odpoledne jsem se chystal zaplnit pozorováním. Mím cílem byl ryb. Závěšťák u Královy Lhoty (okr. Rychnov n/K). Cestou jsem se za obcí Černilov stavil na dýchánek u Malostranského potoka. Zde je malá obora a uměle vytvořená jezírka. Kromě jedné vyplašené volavky popelavé a asi 20-ti členného hejna kachen divokých nad mou hlavou přeletělo zhruba stejně početné hejno holubů domácích a tři poštolky - tím začíná můj tak trochu den dravců. Po zhruba půl hodince se přesouvám na místo určení. Hned si všímám párečku labutí velkých, jenž pronásledovalo jejich pět mláďat. O svou pozornost si řeklo i cca 15 kachen divokých, 12 volavek popelavých a pár potápek malých. Chvíli sedím na betonovém "molu" a pak jdu o kus dál zakotvit na posed. Z něj vidím asi největší stádo srnek, co jsem v přírodě viděl, napočítal jsem skoro 30 bílých zadků. Ale věnuji se dále ptákům a shlédávám 5 kání lesních. Slezám z posedu a mířím zpět k rybníku, kde mě nad hlacvou vítá moták pochop. Jenže na scénu přichází ještě další dva dravci. Jejich určení ale bohužel nezvldám. Díky slunci v očích a slabým znalostem se nemohu rozhodnout mezi poštolkou či krahujcem. Dle zbarvení a proporcí se přikláním ke krahujci, ale kdo ví? Dalším bonbónkem je pro mě osamělý dravec velikosti káněte, avšak celého tmavě hnědého s výrazně světlou, béžovou, hlavou. Listuji v encyklopediích, ale ne a ne se dopátrat. Zvedám kotvy a rozhoduji se, že navštívím ještě nedaleký Tuří rybník (okr. Náchod u Slavětína n/M). Kromě hejna kachen čítajících několik desítek jedinců a několika volavek popelavých mě nic moc nevítá. Až najednou! Vidím nad rybníkem obrovského dravce. Mířím dalekohledem, ale slunce je opět proti mně. Nakonec dokážu alespoň zaregistrovat barvu (tmavě hnědý) a hlavně ocas, který je ve finálním určení klíčovým. Krátký bílý ocas mi nedává jinou možnost - je to orel mořský. V porovnání s kánětem, které mimochodem letělo o kus dál, byl tento pták Goliášem. Krása! Na závěr mého pozorování se se mnou ještě rozloučil konipas horský a já s úsměvem odjížděl domů.