03.06.2023
V rámci své práce v Safari Parku se občas setkám i s projekty, které nijak nesouvisí s mojí prácí u ptáků. Jelikož je můj šéf kurátor nejen opeřenců ale i plazů, občas se naskytne i příležitost věnovat se jiné skupině živočichů. A to bych nebyl já, abych to s ptáky nakonec nějak nezkombinoval. Letos jsme jako zahrada vymysleli projekt na ochranu želv bahenních, jediného původního zástupce želv na našem území. Smyslem projektu bylo nejen zjištění její početnost populace, ale i genetická variabilita. Proběhl tedy monitoring lokalit a následný pokus o jejich odchyt. V případě úspěšného odchytu želvy se provede biometrické měření, odběr krve pro následné genetické rozbory a jejich čipování a následné zaznamenání do nově vzniklé databáze. Lokality byly vytipované z předchozích monitoringů a tak se jelo tak trochu "na jisto" - na Moravu. Jelikož to byl nultý ročník a zkušenosti z takového projektu celého týmu byly minimální, vše se učilo tak nějak za pochodu. Celá akce se odehrávala zhruba měsíc, v týdenních intervalech jsme se střídali a úplně prvním chytačem jsem byl já.
V posledním týdnu v dubnu jsem tedy služebním vozem vyrazil směr Morava a začal pracovat. Mou povinností bylo vytipovat nejlepší místa na odchyt v PR Stibůrkovská jezera. Tam jsem nastražil celkem 5 pastí, každý den je kontroloval a měnil návnadu, jímž byli menší karásci. Za celou dobu jsem i kvůli chladnému počasí chytil pouze jednu želvu. A bohužel ne tu, která byla žádanou. Do pasti se mi dostala totiž želva nádherná - nepůvodní a invazivní druh, cíleně vypouštěný nezodpovědnými chovateli do naší přírody. Tento druh želvy je pro tu původní (bahenní) velkým problémem, jakožto potravní konkurent i agresivnější ochránce svých teritorií. I z toho důvodu je želva bahenní stále ohroženejší. Želvu nádhernou jsem tedy zpět do vody pustit nemohl a tak nastala otázka o jejím osudu. Nakonec jsem ji zachránil před jistým usmrcením (odborným) a odvezl si ji domu jako "domácího mazlíčka" :). Další lokalitou mého zájmu byla jezírka a slepá ramena řeky Dyje u Bulhar. Tam jsem však žádnou aktivitu želv nezaznamenal a pasti ani nenastražil. Poslední zájmová lokalita, přírodní památka Betlém u Nových Mlýnů byla přístupná až od května a tak jsem měl o práci méně. Volný čas jsem tedy vyplňoval pozorováním ptactva.
Jediná mnou odchycená želva nakonec dostala jméno Bobik :)
Lokalit jsem po celou dobu navštívil hned několik, např. ryb. Nesyt, VN Nové Mlýny, lednické rybníky Hlohovecký či Prostřední, ale nikde toho nebylo příliš k vidění, což mě trochu frustrovalo. I vzhledem k ne příliš vlídnému počasí jsem celý týdenní pobyt označil za nepovedený. Největší radost mi však přinesla lokalita Pouzdřanská step, kde jsem viděl tokající pár dudků chocholatých - mého nejoblíbenějšího druhu. Mezi zajímavější druhy, které třeba nevídám tak často, byli již klasičtí moravští obyvatelé - tenkozobci opační a pisily čáponohé na Nesytu. Ten byl mimochodem celý vypuštěný s výborným biotopem pro bahňáky, ale k obrovskému překvapení, tam skoro žádní nebyli! Mezi dalšími již tradičními ptáky Moravy jsem zahlédl i čerstvě příletnuvší vlhy pestré (11), pár kormoránů malých či kvakoše noční (7). Poslední den, kdy jsem se zde setkal s Jardou Vaňkem a Láďou Jassem, jsme vykoukali i orla královského. Největší třešničkou celého výletu však bylo večerní pozorování sovy pálené, kterou jsem si konečně mohl zapsat do svého life listu. Druh, který po dudkovi miluju nejvíc a který jsem v divoké přírodě doposud nespatřil. Konkrétní místo však samozřejmě zmiňovat nemohu! Velmi mě potešil i objev rybáka dlouhoocasého na Jaroslavických rybnících. Bylo to asi nejdelší zkoumání a určování druhu v terénu, jaké jsem kdy zažil. S Jardou jsme ho pozorovali a určovali za pomocí stativáku a fotoaparátů přes hodinu. Nakonec se ale podařilo vytvořit pár průkazných materiálů a tak již o určení nebylo pochyb. No, ne vše se ale samozřejmě povedlo. Když jsem byl právě jednoho dne na Pouzdřanské stepi, dostal jsem hlášení, že v Pavlově přímo pod Děvínem kdosi ráno viděl budníčka zlatohlavého. Zprávu jsem dostal až k večeru a rychle vyrazil. Neúspěšně. Na tu samou lokalitu jsem vyrazil i druhý den ráno a ještě znovu večer (mezi kontrolami želvích pastí), ale budníček již k nalezení nebyl. Škoda, proklouzl mi velmi raritní druh na našem území doslova mezi prsty. Nakonec jsem po celou dobu na Moravě zpozoroval celkem 120 druhů, mnoho z nich jako prvopozorování pro letošní rok a jeden již zmíněný lifer.
kormorán malý a kvakoši noční